EDU #1 – Klub vs. individuál: proč to není konkurence, ale doplněk.

Často se ptáte: má individuální trénink smysl, když už chodím do klubu? Odpověď je jasná – ano. Není to konkurence, ale doplněk, který pomáhá hráčům růst rychleji a efektivněji. Historie ukazuje, že právě ti, kteří dělali něco navíc, se nakonec prosadili nejvíc. 

Klubový trénink má vždy přednost

Každý trenér ocení, když mu na trénink přijde hráč v plné síle.
👉 Proto platí základní pravidlo: klubový trénink má vždy přednost.
Pokud by měl individuální trénink narušit výkon na klubové jednotce, pak nemá smysl. 

Kdy je prostor pro individuál?

• Po klubovém tréninku – když si chce hráč zastřílet, dopilovat bruslení nebo vyzkoušet prvky, které mu nešly.

• V jinou denní dobu – např. pokud byl klubový trénink ráno, odpoledne je možné absolvovat individuál.

• O volném dni – kdy klubový program neprobíhá.

👉 Naopak: v den zápasu nebo turnaje individuál předem nedává smysl. Po zápase ale může hráč trénovat prvky, které mu nešly.

Srovnání s jinými sporty a obory

V jiných sportech nebo oborech je zcela běžné, že děti trénují nebo cvičí mnohem více, než je obvyklé v hokeji:

• Tenis: tréninky běžně trvají dvě hodiny a v menších skupinkách než v hokeji. Intenzita a individuální přístup je tam samozřejmostí.

• Gymnastika: jen rozcvička a zahřátí před samotným tréninkem často trvají hodinu. Celkový tréninkový objem je násobně vyšší než v hokeji.

• Hudební nástroj: copak někdo zakazuje dítěti hrát doma po skončení lekce s učitelem? Ne. A proč by měl? Pokud dítě chce, hraje. Hodina s učitelem je vedení, doma je prostor pro vlastní pilování.

👉 Klíčové je, že musí chtít hlavně dítě. Rodič zajišťuje servis a měl by být největším fanouškem svého hráče – zároveň ale hlídá, aby byl zachován prostor pro školu, odpočinek a rovnováhu.

Jak to bylo dříve – a proč dnes ne?

Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků vyrůstala jinak.
Po návratu ze školy a z tréninku letěla taška do kouta a šlo se ven: s míčem, hokejkou, na kolo, s kamarády, nebo i sám. To byl vlastně další trénink – bez trenéra, bez rozpisu, prostě "navíc".

👉 Není náhoda, že právě v této době vyrostla generace našich olympijských vítězů z Nagana. Následoval doslova "exodus" českých hráčů do NHL – bylo jich tam násobně více než dnes. Proč asi? Hýbali se více, trénovali více, byli zvyklí na větší zátěž a nikdo jim nebránil dělat něco navíc.

👉 Dnes to u většiny dětí vymizelo!
Místo spontánního pohybu venku tráví čas na mobilu nebo v nákupním centru. Pak se často argumentuje "únavou" nebo "předčasnou specializací". Ve skutečnosti je to spíš nepochopení – problém není v tom, že by děti trénovaly navíc, ale že se mimo klub téměř nehýbou.

Role rodiče = rozum a rovnováha

Scénář je jednoduchý:

• Chci trénovat navíc → jdu na neklubový trénink.

• Nechci trénovat navíc → nejdu nikam.

• Chci, ale jsem unavený → rodič zasáhne a zůstávám doma.

• Chci, ale nestihl bych školu → rodič zasáhne a trénink vynechám.

👉 Individuální trénink má smysl tehdy, když zapadá do celkového denního programu a hráč z něj má radost i užitek.

Proč individuál není konkurence

• Klub = tým, systém, společná příprava.

• Individuál = detail, rozvoj konkrétních dovedností, opravy.
  👉 Společně se doplňují a posouvají hráče dál.

Význam individuálního tréninku pochopili ve všech hokejově vyspělých zemích. Nikde není zakazován, naopak je podporován. U nás se někdy vnímá jako konkurence klubu – to je omyl.

Pokud klub nabízí možnost trénovat navíc, využívám ji v klubu.
Pokud ne, jdu 1× týdně mimo klub. Jednoduché a funkční řešení.

Jak k tomu přistupujeme v Hockey Time a Skatemill Havířov

Shrnutí

• Klubový trénink = základ a priorita.

• Individuální trénink = nadstavba, která urychluje růst.

• Společně vytváří prostředí, ve kterém hráč dostává maximum.

📌 Kdo trénuje jako ostatní, bude na tom stejně jako ostatní.
Kdo trénuje navíc, bude v konečném důsledku lepší!